V chudé chaloupce, co chaloupce, rozpadlé chatrči, žili, co žili, živořili, stařík se stařenkou. Pár starých lidí byl nesmírně chudý, jejich oblečení byly jedva hadříky chatrné a víc neměli, než vetchou chaloupku a hubeného starého koníka. Když se chtěli najíst, neměli čeho, a to všechno proto, že byli neskutečně líní. Místo aby pracovali, spali, místo snahy něco ve svých životech zlepšit si jen stěžovali na osud. Jednou jim náhoda přihrála zmijí vejce, díky kterému by mohli svůj osud zvrátit. Získali krásné šaty, carský palác, mohli vystrojit hostinu. Temné síly však lidem zpravidla trvalé štěstí nepřinášejí.(Jezinka.Jezinka)