Film Sexualist: A Voyage to the World of Forbidden Love, The online (1973)

Kemal Horulu, producent, režisér a kameraman stvořil ukázkový příklad jednoho z nesčetných polozapomenutých soft-pornografických filmů směřovaných pro odbytiště amerických grindhousových kin 70. let. V rámci nesoudržného a notně groteskního děje sledujeme sebereflexivně pojatý obraz z prostředí natáčení erotického filmu, o nějž se jako režisér stará původně student medicíny, nyní „hippie astrolog" Jeffrey Montclair, a produkci zaštiťuje kulatý a neméně chamtivý producent s permanentně vystrčeným pupkem, pan Godfather. Dramaturgie příběhu je vysoce nestálá a na nezbytně prezentovaný sex v pravidelných intervalech z nouze nabalují pitoreskní motivy a nepředvídatelně rozehrávané skeče. Dění je tak doprovázeno pseudovědeckým komentářem objasňujícím odhalování vnitřního smyslu dle zvěrokruhu a vesmírné konstelace inscenovaných sexuálních aktů – které jsou nadto bizarně doprovázeny klasickou vážnou hudbou (během tokání dojde i na Tokátu a fugu v d moll Johanna S. Bacha); dialogy z pera Jacka Parra srší naivitou i přisprostlým ostrovtipem („Play King Kong with my ass"), a v kostrbatě poslepovaném příběhu dojde také na záhadné objevení „Papamabuta" – gay opičáka, který si vyšel odpočinout od cvrlikání ptactva do džungle New Yorku. Fušersky zpracovaná technická stránka filmu mimoděk avantgardně láme logickou plynulost vyprávění klasického amerického filmu, a nevěrohodně propojuje holý voyeuristický dokumentární styl s formou hraného fikčního filmu. Pokud pomineme všeobecně burleskně nastavené ladění, The Sexualist neúmyslně nabízí komentář vykořisťovatelských praktik druhořadého erotického průmyslu, v němž mladé naivní dívky, toužíce po prosazení ve hvězdném filmovém průmyslu, nakonec končí u laciných brakových produkcí, které exploatují jejich tělesné vnady. V hlavních rolích nalezneme pionýrky sexploatační a soft-pornografické produkce, Tinu Russellovou (Deep Throat II) a Jennifer Wellesovou (Little Orphan Sammy).(DFCS)